Správa území dnešního okresu byla před rokem 1848 vykonávána prostřednictvím magistrátů měst a vrchnostenských úřadů panství. Březník se stal roku 1560 součástí náměšťského panství, které v roce 1752 získal rod Haugwitrzů. Od poloviny 17. století Náměšťsko patřilo do Znojemského kraje. V obcích vrchnost jmenovala rychtáře, kteří měli dbát na pořádek v obci, ale starat se také o včasné vykonávání roboty. Rychtáři byli od roboty osvobozeni, ale museli vybírat daně i poplatky a odvádět je vrchnosti. Protože málokterý rychtář v této době uměl číst, psát a počítat, stávalo se, že na svoje "účetnictví" doplatil a přišel i o majetek. V rodinné kronice E. Krejčího č.p. 31 je zmínka, že roku 1812 byl v Březníku rychtářem Martin Švec, který bydlel na domě č.p. 31. Při výkonu funkce se tak zadlužil, že usedlost musel prodat.
Zásadní změny v organizaci veřejné správy přinesl rok 1848, kdy po zrušení poddanství bylo zřejmé, že musí dojít k postátnění správních orgánů již v první instanci. Císařská nařízení z roku 1849 od března zavedla obecní zřízení a od června rozdělila české země na tzv. politické okresy. Vyššími jednotkami se staly kraje a země. V sídle politických okresů byla zřízena okresní hejtmanství. Součásti procesu změn bylo i oddělení výkonu moci politické od výkonu moci soudní V Náměšti byl v roce 1850 zřízen obvodní soud a berní úřad. Pod ně spadala i obec Březník s osadou Kuroslepy.
Politickou správu obci náměšťského soudního obvodu od roku 1850 zajišťovalo okresní hejtmanství v Moravském Krumlově, odvolacím soudem byl krajský soud ve Znojmě. Z Březníka se na hejtmanství i soud do Znojma jezdilo přes Mohelno a Dukovany. Velkou překážkou na jaře bývala rozvodněná řeka Jihlava, která se často nedala koňským potahem překonat. Proto všichni uvítali, když byl v letech 1853 až 1867 v Náměšti zřízen smíšený okresní úřad s kompetencí politickou i soudní. Od roku 1868 pak příslušel náměšťský okres k politické správě nově zřízeného hejtmanství v Třebíči. V Náměšti zůstalo notářství a finanční stráž. Krajský soud však dále zůstával ve Znojmě. Předvolání k soudu občanu z Březníka vzalo nejméně 3 dny. Proto, když došlo v roce 1886 k propojení železnice ze Zastávky do Okříšek, bylo vyvoláno jednání, aby Náměšťsko připadalo ke krajskému soudu v Jihlavě, ale marně.
Po zrušení roboty na vesnicích rychtáři zanikli a nově byli voleni starostové. Daně už vybíral berní úřad a obecní úřad s ním spolupracoval. Staostové mívali roční plat asi 100 zlatých. Často se o něj dělili s obecním písařem, který jim pomáhal vést písemnosti. Starostou v naší obci byli větší rolníci, pouze v letech 1877 až 1879 byl starostou zvolen chalupník Josef Mužík č.p. 28. Z obecní kroniky se dále dovídáme, že před rokem 1870 byl starostou rolník Josef Staněk č.p. 16 a již zmíněný Josef Mužík. V letech 1880 až 1913 stáli v čele obce rolníci Karel Řezanina č.p. 47 (1886–1888), František Kříž č.p. 31 (1883–1885), Václav Doležal č.p. 15 (1886–1888), František Kříž č.p. 31 (1889–1891), František Řezanina č.p. 44 (1892–1895), Jan Pejpek č.p. 36 (1896–2904), František Kříž č.p. 31 (1905–1907), Josef Němec č.p. 17 (1908–1910) a Jan Bok č.p. 25. Od roku 1914 až do roku 1923 byl starostou František Bohuslav č.p . 30, neboť během I. světové války se volby nekonaly. Obecního písaře mu dělal řídící učitel Karel Malý.
Samostatná Československá republika po svém vzniku převzala správní systém monarchie pouze s tím rozdílem, že okresní hejtmanství byla v roce 1919 přejmenována na okresní správy politické a v roce 1925 na okresní úřady. Mezi světovými válkami se v čele obce vystřídali pouze 3 starostové. V letech 1924–1931 rolník Emil Řezanina č.p. 47, v letech 1932–1936 rolník Jan Pejpek č.p. 36 a v letech 1937–1938 rolník Jan Kudláč č.p. 2. V nelehkém období nacistické okupace (1938–1945) byl starostou rolník Josef Kopuletý č.p.16. Po zavedení lístkového systému na potraviny byli na obecní úřady přidělováni obecní tajemníci. V Březníku byl tajemníkem Josef Bok, který si později psotavil dům v Močitkách č.p. 200.
Po skončení války v květnu 1945 došlo v obcích k ustavení místních národních výborů a volbě předsedů. Byl obnoven okres Třebíč, který podléhal Zemskému národnímu výboru v Brně. Územní reorganizace, která vstoupila v platnost 1. února 1949, zrušila zemské uspořádání a vytvořila zřízení krajské. Došlo ke zrušení soudního obvodu v Náměšti a jeho pravomoc přešla na okresní soud nově vzniklého Okresního národního výboru ve Velké Bíteši. Prvním porevolučním předsedou MNV v Březníku byl Jan Rybníček č.p. 124. V letech 1949–1954 byl předsedou Ludvík Musil č.p. 116. Po něm do roku 1959 funkci předsedy zastával Osvald Brůža č.p. 59. Na ONV ve Velké Bíteši byli z obce zaměstnáni František Malach č.p. 137 (újezdní tajemník) a František Dobrovolný č.p. 26 (vedoucí odboru školství a kultury ONV).
Velké členění státu nastalo v roce 1960. K 1. červenci t. r. okres Velká Bíteš zanikla a Náměšťsko bylo znovu připojeno k okresu Třebíč. Tento stav trval až do roku 1990. V obci se ve funkci předsedy MNV vystřídali Jan Bok č.p.186 (1959–1973), Jaroslav Bureš z Kuroslep (1974–1986) a Karel Kopuletý č.p. 224 (1987–1991). Od června 1964 do srpna 1989 byly Kuroslepy přidruženou částí Březníka. V roce 1990 byly přijaty nové zákony o okresních úřadech č. 425/90Sb. a KNV a obcích č. 367/90Sb. Na jejich základě došlo k 1. lednu 1991 ke zrušení MNV, ONV a KNV. Nově vznikly obecní úřady jako výkonné orgány s vlastní právní subjektivitou. Místo zrušených ONV byly zřízeny okresní úřady a místo MNV městské a obecní úřady. V čele ocí jsou opět starostové. Starosty obecního úřadu v Březníku byli zvoleni Karel Kopuletý č.p. 224 (1991–1994), dále Josef Rybníček č.p. 224 (1994–1998) a poslední v dlouhé řadě je Ing. Jaroslav Mojžíš č.p. 117 (1998).
Poslední územní reorganizace se uskutečnila koncem roku 2000, kdy byl na základě zákona č. 347/97Sb. o vyšších územních samopsrávných celcích ČR okres Třebíč začleněn do nově ustaveného kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Okresní úřady ke konci roku 2002 zanikají.
