Příznivé klima, které zavládlo v prvním období po válce, se kladně odrazilo ve spolupráci všech vrstev obyvatel obce. Této atmosféry využil kaplan Adolf Tesař, v té době administrátor na březnické faře, k zorganizování krojované hanácké svatby. Tato první poválečná kulturní akce v naší obci se uskutečnila v srpnu 1919.
Na hanácké svatbě se podílelo přes 100 krojovaných účastníků. Podle vzpomínek přímých účastníků této události – Josefa Potůčka č.p. 21 (1902–1992) a jeho manželky Růženy začala oslava časně ráno zvaním v obcích Kralice, Ketkovice a Mohelno, kam se vypravili pořadatelé na koních. Zatím v obci probíhaly poslední přípravy na slavnost. Koně jezdeké družiny byly strojeny na dvoře zemědělské usedlosti č.p. 24, odkud pocházel "ženich" František Malý. Sem se také shromažďovali všichni krojovaní muži. Děvčata zase přišla do domu "nevěsty" Gabriely Pejpkové č.p. 36. V deset hodin se dostavil ženich se svou družinou. S vyzdobeným žebřiňákem přijel František Staněk č.p. 11. Po krátkém uvítání "rodiči" nevěsty, které představovali Josef Feješ č.p. 101 a Františka Pavlíková č.p. 55, se svatební průvod vydal za doprovodu hudby obcí.
V čele svatebního průvodu jela na koních krojovaná družina, kterou vedl František Pejpek. Její členy byli Jan Kudláč č.p. 2, Josef Kříž č.p. 17, Josef Kříž č.p. 31, František Kříž č.p. 14, Josef Potůček č.p. 21 a František a Julius Řezaninovi č.p. 47. Za nimi na žebřiňáku se vezli svatební hosté doprovázeni početnou krojovanou skupinou a dalšími občany. Průvod skončil na zahradě pana Malého č.p. 24, která byla upravena k přijetí všech účastníků svatby. Nechyběl zde taneční parket, stoly, lavice i stánky s občerstvením. V průběhu dne se také konaly závody na koních. Hanácká svatba byla zakončena taneční zábavou, kde hrála domácí hudba kapelníka Jana Nedvěda.
