Březnická fara
Zda byla fara založena při gotické přestavbě kostela roku 1338 nebo zde stávala při kostele již dříve, nelze pro nedostatek zpráv přesně určit. Prvním známým farářem v Březníku byl kněz Vít, kterému roku 1338 Ješek Březnický z Náchoda daroval poplatný lán v Březníku, který zdědil po svém otci Hronovi z Náchoda. Šlo o usedlost, ze které byly všechny poplatky a dávky odváděny faráři. Tuto listinu s ním podepsali i jeho bratři Hron a Matěj z Náchoda.
Kolem roku 1340 náležela fara k děkanství tasovskému. Dne 3. května 1345 vyšehradský a olomoucký kanovník Jan Podnanský vyzval tasovského děkana, aby spolu s náměšťským a kralickým farářem uvedli kněze Svatoslava na březnickou faru. Z listiny pocházející z roku 1345 se také dovídáme, že březnickou faru obsazoval klášter křižovníků Božího hrobu na Zderaze v Praze.
Patronát nad březnickou farou byl v pozdějších letech příčinou řady nesvárů. Po roce 1419 se zmocnili patronátu světští držitelé Březníka. Protože jich bylo více, začali se soudit, zejména když podobojí vladykové z Kralic se dělili o patronát s pány z Náchoda, kteří byli katolíky. Majitelé podobojí katolickému faráři odpírali desátky. Roku 1464 Matěj z Náchoda a Březníka žaloval Víta z Kralic pro 60 hřiven, že mu vzal tři léta desátky v Březníku, v Kuroslepech a u Kraví Hory, což příslušelo k faře Březnické. Později dali Náchodští a Kraličtí svou rozepři o patronát k rozsouzení panu Vilému z Pernštejna. Ten rozhodl, aby se ve farním podací páni majitelé střídali, a sice páni z Náchoda, aby faru podávali dvakrát a páni z Kralic jednou. Ale již roku 1481 Zbyněk z Kralic a z Březníka pohnal Matěje z Náchoda a Březníka o 50 kop, že smlouvy nedodržel. Proti tomu se ohradil Matěj a žaloval Hynka také o 50 kop, že mu zabraňoval, aby knězi mohl podat březnické fary.
V letech 1508–1511 působil v Březníku farář Jakub a v letech 1512 až 1514 farář Bartoloměj. Roku 1522 pohnal syn Matěje, Oldřich Březnický z Náchoda, pana Jana z Pernštejna o březnické podací, a aby také Jindřich, jeho syna, udělá poručíkem. Na faru byl totiž Janem dosazen evangelík Stanislav. Oldřich však zemřel dříve, než byla pře vyřešena. Roku 1522 byl na březnickou faru dosazen Janem z Pernštejna ultrakvista Jan, ale ten byl zemským soudem brzy odstraněn. Po vypuzení nekatolíků zdejší fara zanikla. V letech 1630 až 1784 byla přidělena do Mohelna.
Eva Macková: Diplomová práce “Z dějin obce Březníka“ (úryvek)
