Na vesnicích v minulosti obchody nebyly. Řadu let byl v Náměšti jediný, kde se dala koupit sůl, ocet a další maličkosti. Sedláci jezdívali na trh s máslem, drůbeží, vejci, hrachem a dalšími produkty hlavně do Ivančic, kde se dalo výhodně nakoupit od Židů. Podle rodinné kroniky E. Krejčího č.p. 31, první obchod v Březníku byl v prvé polovině 19. století u Sklenářů č.p. 42 (dnes nový dům Zd. Kalouska). Prodávala se zde hlavně kořalka. Sedláci v létě sedávali v zahradě a popíjeli zde do noci. Sklenář neuměl počítat a tak jej zákazníci šidili. Často také vracel víc, než mu lidé dali. Brzo musel domek prodat, neboť se zadlužil (koupil jej kovář Rozenbaum).
Po roce 1848 přicházeli na vesnice Židé a otevírali zde obchody. Do Březníka se přistěhovala z Polska rodina Mose–Polaka. Zavedla si smíšený obchod, ale prodávala hlavně kořalku. Zvláště židovka byla zdatnou obchodnicí. Od sedláků kupovala drůbež, vejce, obilí a vše vozila do Ivančic. Později si zřídila "banku", ve které bylo možno uložit peníze. Rodina bohatla a po čase se přestěhovala do Ivančic, kde dále obchodovala.
V Náměšti byl kolem roku 1860 zavedený potravinářský spolek u Štětků. Zde se vyučil prodavačem bystrý mladík František Havelka. Když spolek zkrachoval, najal si Frant. Havelka v Březníku obchod v domě č.p. 108. Kořalku začal prodávat přes ulici, nebál se měnit zboží za obilí. Obchod se mu dařil. František Havelka si v obci postavil nový dům s pekárnou č.p. 96. Protože však v novém obchodě přestal dávat na dluh, zákazníky začal ztrácet.
Obchod na Rynku v č.p. 108 si pronajal Jakub Moravec, který dělal stárka ve skřipinském mlýně. Prodával i o nedělích a postupně se stal silným konkurentem obchodníku Havelkovi. Mezi lidmi v té době nebylo peněz a tak selky i služebnictvo přinášeli do krámu na výměnu všechno možné. Dobrý obchodník mohl vydělat na všem, ale prodej na úvěr jej také mohl přivést na mizinu. Po příchodu majitele domu Josefa Řezaniny z vojny (1897) dostal Jakub Moravec výpověď a odstěhoval se do Výmyslic, kde koupil obchod.
Pro obchodníky v obci koncem 19. století začaly zlé doby, neboť do popředí se dostávaly různé potravinářské spolky. Byly namířeny hlavně proti židovským obchodům, ale i dalším obchodníkům, o kterých se občané domnívali, že zboží předražují a mají velké zisky. Roku 1897 byl ustaven spolek "Vlastimil", který vznikl z popudu dělnických předáků. V Březníku zřídil spolkový obchod pan Stejskal na č.p. 32, ale brzy zkrachoval. V roce 1878 ustavil učitel Němec z Kralic v obci Hospodářskou besídku, která se v roce 1899 přeměnila na Čtenářský spolek. Vedle kulturní činnosti se tento spolek věnoval i obchodní činnosti. Zboží kupoval ve velkém a každou sobotu se v hostinci u Doležalů č.p .10 zájemcům prodávalo. V "Besídce" se hned platilo a k dostání byl široký sortiment zboží, od soli a cukru až po kávu a petrolej. K obchodníkům v obci se začalo chodit jen pro zboží, které v Besídce nebylo. Josefa Řezaninu situace donutila k tomu, že se vedle obchodu začal věnovat i hospodářství. Později hospodský Doležal vedl "Besídku" sám.
Když se po I. světové válce toto zboží v hostinci nesmělo prodávat, převzal "Besídku" mlynář Al. Jarolím, po něm krejčí Emil Křikava č.p. 81 a Cyril Suchánek č.p. 80. Obchod se ani jednomu nevedl a "Besídka" se rozpadla. V roce 1924 stolař Jan Rybníček č.p. 124 a koželuh Ant. Zahradníček postavili v Močitkách poschoďový dům. Jan Rybníček vedle stolařské dílny otevřel pomoci konzumního spolku prodejnu. Spoléhal, že zde budou kupovat i z Kuroslep. Sortiment měl široký a začal prodávat i látky. Při tom se zadlužil a konzum byl odstěhován ke Stejskalům č.p. 32, ale i zde se nedařilo. Obchod zanikl a zbývající zboží výhodně koupil obchodník Frant. Havelka č.p. 96.
Úspěšnější již byl Josef Krotký č.p. 73. Po válce nejdříve provozoval stolařství. Později si zřídil pomoci firmy Prager ze Zastávky obchod. Měl široký sortiment zboží. Vyhledávané u něho byly laciné koňské uzeniny, které nakupoval u Valdmanna v Náměšti. Později si otevřel i trafiku (výdej kuřiva zde byl i za války). Jeho syn Emil na Horkách postavil rodinný dům č.p. 152, kde si pod patronací firmy Prager otevřel obchod, který sloužil občanům do poloviny 60. let. K dostání zde po roce 1960 byly i pohonné hmoty.
Dne 21. června 1936 bylo v obci otevřeno dělnické spotřební družstvo "Včela". Prodejní místnosti si pronajalo v domě rolníka Augustina Musila č.p. 48. Vedoucím prodejny byl dlouhá léta Albín Hladík č.p. 111 (1907–1975). Prodejna začala konkurovat soukromým prodejcům Emilu Krotkému na Horkách č.p. 152 (1912–1981), jeho otci Josefu Krokému v Zábřezí č.p. 73, sestrám Havelkovým č.p. 96 a Josefu Řezaninovi v Rynku č.p. 108. Po roce 1945 se provozovna Včely přestěhovala do uvolněného domu č.p. 104 a někteří soukromí prodejci začátkem 50. let ukončili činnost (prodejny v domech č.p. 73 a 108).
Po roce 1950 na venkově začalo vyvíjet činnost spotřební lidové družstvo Jednota (družstvo Včela obnovilo činnost pouze v Praze). To se rozhodlo postavit v Březníku samoobsluhu. Její výstavba byla zahájena na zahradě Josefa Tůmy č.p. 71 dne 10. října 1965. Prodejnu obec stavěla v akci "Z" za vydatné brigádnické pomoci občanů. Náklady na stavbu ve výši 360 000 Kč hradilo LSD Jednota v Moravských Budějovicích. Prodej zde byl zahájen v červnu 1967. Po otevření nové samoobsluhy byly prodejny na Horkách a bývalé Včely zrušeny.
Po roce 1990 soukromá obchodní činnost v obci znovu ožila. Vedle samoobsluhy v březnu 1991 otevřel prodejnu se smíšeným zbožím Josef Pilát na Horkách v domě pana Žáka č.p. 154. Další prodejnu s názvem "Konzum pod ořechem" otevřel v listopadu 1991 Karel Řehoř v Močitkách v domě č.p. 162. Tato prodejna byla v červnu 1992 uzavřena. Zatím poslední obchod na Volné straně v prosinci 1992 otevřel Miroslav Černý v domě č.p. 60.
Po čase byly i tyto poslední soukromé prodejny uzavřeny a v obci zůstala pouze projena Jednoty na původním místě, která byla v roce 2014 převedna společnosti COOP Havlíčkův Brod a tak funguje dodnes. Zajímavostí je, že od roku 2015 již v prodejně nepracuje žádná z místních žen, jako prodavačka.
